Jdi na obsah Jdi na menu
 

BRATŘEJOV

     I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní  z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.

      V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.

      Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno(6oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice(pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.

      Počátkem 18. století bylo Vizovicko vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866 nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky.

      Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému(luteráni). V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně.Když jezuitští kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce 1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova. Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781.
      V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů, 10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž podle soupisu z roku1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739 prodal v Bratřejově majitel vizovického panství svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků.
     V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny 3 obce.   V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v 79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen, které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly 4 mlýny a 3 pily.
      Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381 katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce 1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té době uveden žádný.
      Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850 k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868 okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.Od roku 1990 je to opět okres Zlín.